Jak Vám z ničeho nic Lišák vstoupí do života.
Pro splnění svých snů, vždy potřebujete, aby se naplnilo několik faktorů. Musíte být plně přesvědčeni o svém snu a nesmí vás nic zlomit. Musíte mít i trošku štěstí. Potřebujete potkat ty správné lidi, respektive, nesmíte na některé lidi v životě zapomenout, pak vás čeká tvrdá bolestivá cesta a spousta dřiny. Tohle se netýká jen sportu, ale všeho v životě. Nesmí vás zlomit, když si vymácháte obličej v bahně, kašlete na kapesníčky – jděte dál. Zapište si v hlavě, že možná byla z vaší strany udělána nějaká chyba a příště se té chybě vyvarujte. Někdy to jde někdy ne. Někdy naopak tu chybu musíte udělat znovu, pak pochopíte více a více a posunete se. Mám to stejné. Už nepočítám, kolikrát sem dostal zbytečných ran na hokeji, kolikrát šel a najednou se válel na zemi, protože sem uklouzl. Válel se tam a nadával, jaký jsem idiot, pak se zvedl a začal se smát. Nesuďte člověka podle toho, jak vypadá, koukejte, co dělá a co udělal. Takovým příkladem jsem vlastně já. Když mě někde uvidíte – možná mě budete chtít litovat. Zkuste to a já vás pošlu do míst, kde slunce nesvítí. Ano chápete správně – pošlu vás slušně řečeno do zadku. Proč? Lítost je to nejhorší co můžete udělat, tím nikomu nepomůžete ba naopak. Uvidíte mě, jak si skáču na berlích se sklopenou hlavou do země. Co si pomyslíte? Chudák asi si nevěří. Chyba. Nekoukám do země, protože si nevěřím, koukám do země proto, abych si nerozbil držku, když jdu o berlích. Rozhoduje i detail. To jsem se musel naučit – detaily. Uklouznout při chůzi o berlích můžete i na prachu, já jednou uklouzl po špačku od cigarety. Dlažba, špaček, berle na špačka a už sem špačkoval na špačka. To bylo malé zamyšlení. Někdy se zamyslím, občas to i docela bolí J
Jak tedy začala ta skvělá spolupráce s Lišákem?
Když už máte něco, co vás neskutečně baví, musíte potkat ty správné lidi a hlavně nesmíte na ně zapomenout a ani oni na vás. Je jedno, že jsou na druhé straně planety a bojují za pralesy. Je jedno, že poslední zmínku o nich máte před lety, kdy vás společně zatkla policie při rušení noční klidu, protože ta dotyčná osoba zapíjela svobodu a ta policistka nebyla nastrčená striptérka, ale opravdová. Dneska je spousta možností, jak být stále s tím člověkem v kontaktu. Stačí ho mít na Facebooku, Instagramu někde jinde na síti. To, že od něj nevidíte žádné statusy, neznamená, že tam není. Ten člověk tam je a může o vás vědět vše, co na té sítí na sebe prásknete. Nemá cenu se rozepisovat o bezpečnosti atd. Každý by měl přemýšlet, co tam dá a co ne. A tak se dostáváme pomalu k tomu – jak vše začalo.
Jak jinak to mohlo začít než v hospodě, pardon v baru. Ten bar byl úžasný, plný energie a akcí. Člověk mohl mít blbou náladu, ale když vešel, okamžitě se usmíval. Potkal a poznal jsem v něm spousty lidí. Některé vidím pravidelně, některé občas a některé jsem viděl opětovně až po letech. Po odchodu určitých lidí jsem i já změnil lokál, nicméně stále na to období rád vzpomínám. Kde jinde vstoupíte do baru a máte okamžitě mokré boty. Proč? Protože se ten bar večer proměnil na ledové bojiště a kousky ledu lítaj všude. Těch věcí bylo spousty, ale o tom jindy.
Utíká to jako voda v řece – je to přes 6 let. Člověk je úplně jinde. Občas vzpomíná na tyhle chvíle v baru a na to zvěrstvo co se tam dělo. A tak si tak sedíte na školení a někdo vám volá. Jako slušně vychovaný člověk o přestávce voláte zpátky. Na druhé straně se ozve – Ahoj tady Vláďa z baru jestli si pamatuješ. V rychlosti vám položí jednu otázku. Odpovídáte ano. Proč si vlastně nevyslechnout tu nabídku, odmítnout ji můžete vždycky. I to mě naučil život, nejdřív poslouchej, pak přemýšlej a pak jednej. A hlavně nezapomínej na lidi, které jsi potkal a modli se, ať nezapomenou oni na tebe.
Rozhoduje detail. Potkal jsem před lety člověka v baru. Ten člověk si mě pamatuje i po letech protože vidí moje úspěchy. Přemýšlí a pak se rozhodne. Pomůže. On je šťastný – produkt, který má, je jedinečný a skvěle zapadne do věcí, které děláte. Pomůžu mu, protože on pomůže i mě. Já jsem šťastný – mám sponzora, o kterého se můžu opřít. Motivačně, materiálně, lidsky. On se totiž chce bavit životem stejně jako já. Je úžasné vidět každé ráno jeho motivační snídaně.
Když jsem oficiálně zveřejňoval informaci o tom, že Smarty drink se rozhodl podporovat moje sportovní aktivity, seděl jsem u svého kamaráda v pizzerii. Psal vyjádření na Facebook, před sebou pizzu. Jeho kuchař taky můj dobrý kamarád ke mně přišel, všiml si jakou mám radost. Když jsem mu řekl, co se mi povedlo, poplácal mě po rameni a řekl – „Moc dobrý kámo. Sponzorujete tě osobnost, která něco dokázala a teď budeš ještě lepší.“
Nemám jen radost, ale i něco jiného. MOTIVACI.
