Byla sobota 31.5.2014 v Neratovicích jedu Dračí lodě ve fitko posádce. Tento víkend je víkendem V. V neděli mě čeká vrchol 3 měsíce trvající přípravy. Spartan Race Sprint. Závod, který se nese v duchu jednoduchého přísloví. Poznáš až v cíli.
Bylo 1.6.2014 – 6:00 a já byl připraven u fitka na odjezd. Řídila Kačka a naše Jiřinka se připravovala v autě dospat brzké vstávání. Všichni jsou připraveni a hurá do Liberce.
Příjíždíme do Liberce parkujeme, jdeme si vyzvednout číslo, čip. Sedíme, chodíme po areálu, koukáme. Většina týmu startuje až v 11:30. Čím více se blíží čas startu tím více se těším, ale nervozita stoupá. Sleduji starty, vlny, rozcvičky. Je čas. Malá skupinová rozcvička. Vstupujeme do startovního koridoru. Zábrany za námi. Už není cesty zpět. Poslední foto a start.
První kopec, první překážky, první bahno, potok, bahno, cesta, zeď, síť, překážka – přeskoč, podlez, prolez, a dál a dál, bahno, šplh, ručkování, bahno, další překážky prostě tenhle závod není sranda. Vidím cíl. Vzdučnou čarou kousek, po trati neskutečně daleko. Koušu se musím, vzdát to je jak umřít. Celou trasu mám u sebe Máru a Pavlíka. Parťáky do nepohody. Hecování, hlášky. Je to blíže a blíže. Překonat poslední vodu s bahnem. Teď už jen vytáhnout pytel o váze 25 kg. Směr cíl mírný kopec a dolů. U zatáčky vidím Kačku. Jen jí špitnu ať do cíle vezme batoh. Poslední překážka – oštěp. Není síla se trefit což se rovná 30 kliků. Posledních 10 kliků už je dělá se mnou i dobrovolník co je má počítat. Hotovo cíl je pár metrů. Vidím FINISH, vidím už jen přeskočit ohýnek a cíl. Cíl? Bouřlivé přivítání
Bouřlivé přivátí je zde. https://www.youtube.com/watch?v=q9HXUJUbJUg&feature=youtube_gdata_player
Medaile na krk, banán, voda, fotografové, lékařka, která se ptá jestli jsem ok. Ano unaven v cíli, ale nepotřebuji její pomoc. Sedám si, dám si vodu a banán. Mluvím s pořadatelem. Za chvíli přivede Joe De Senu. Zakladatel Spartan Race, který na tento závod dorazil. Pár slov a fotek. Příjemné setkání. Ještě chvilku sedím. Dokázal sem to. Jsem v cíli. Po chvíli jdeme k autu, uprostřed cesty si sedám, spíše lehám na lavičku. Kačka jde pro auto, trenér mě nese do stanu na focení. Přinesl mě k autu, sedám si, dám si řízek, vodu a jedeme. Na dálnici usnu na 20 minut. Probudím se a jsem ready. Večer si sednu s týmem a probereme dnešní den. Adrenalinu mám v sobě ještě na další dny.
Závod sem chtěl zkusit. Dojít do cíle a nic víc. Ano pochopil sem v cíli. Jednou sem zkusil a chci další. Dostal sem spousty vzkazů a vyjádření respektu. Motivoval sem další lidi na další závody. V pondělí mě Richard také přesvědčil čeká nás tvrdá dřina na Spartan Race Beast = 20 km trať. V Liberci to bylo 6,8 km.
Jsem první člověk s handicapem v ČR co dokončil nějaký Závod Spartan Race.
Tohle je Spartan Race.
